Na zkušenou do Jevišovic Organizoval finanční sbírku pro nemocnici, instaloval dezinfekce po obci, roznášel respirátory seniorům, a přitom všem stihl i navzdory krizové covidové situaci ještě zorganizovat rekonstrukci školy za skoro 65 milionů a rozjet opravu silnice za dalších 16. Řeč je o starostovi více než tisícových Jevišovic, Pavlovi Málkovi. O Jevišovicích jde v poslední době slyšet, ať už jde o investice, projekty na podporu cestovního ruchu, ale třeba i vzdělávání nebo kulturní dění. Vydali jsme se proto za starostou Jevišovic, abychom načerpali inspiraci a využili jeho letitých zkušeností i pro naši práci. Učit se totiž můžeme i od menších obcí! Pane starosto, v čele obce jste už čtrnáct let, za tu dobu jste se určitě potkal s celou řadou kolegyň a kolegů z malých i velkých obcí. Co myslíte, v čem se liší práce starosty menšího města, oproti starostování ve městě velikosti Znojma? Starosta menší obce je v takřka nepřetržitém kontaktu s lidmi, sdílí s nimi každodenní radosti, řeší s nimi problémy, musí jim být nepřetržitě k dispozici, nemůže se schovávat za hradbou úředníků, s lidmi se stýká osobně, ne prostřednictvím novinových stránek. Musí být také neustále připraven, že mu někdo hezky od plic řekne, co si o jeho práci myslí. To musí být náročné. Baví Vás to i po těch letech? Rozhodně. Mám svou práci rád, naplňuje mě, když vidím, co se nám v Jevišovicích povedlo. Ale samozřejmě jsou i věci, které se nepovedly, to je pak výzva udělat to příště lépe. Výhoda je, že na to všechno nejsem sám, ale máme na obci dobrou partu, spolupracujeme i se spolky, jako jsou hasiči nebo skauti a pionýři. Myslím, že i to je výhoda menších obcí. Troufnu si říct, že tu lidé zkrátka mají k sobě o něco blíže. Během nejvypjatějších fází covidové pandemie jste organizoval sbírku pro znojemskou nemocnici. Kolik jste vybrali? A co vůbec říkáte na to, jak jsme pandemii jako společnost zvládli? Sbírku na podporu znojemské nemocnice jsme organizovali společně s hospodářskou komorou ve Znojmě a vybrali jsme 500 tisíc. Potěšilo mě, kolik lidí se snažilo pomoci. To platilo i pro zvládání pandemie jako takové. Lidé šili roušky, dobrovolníci roznášeli dezinfekce a potraviny seniorům, hodně lidí pomáhalo i v nemocnicích. Díky tomu nasazení se podařilo dostat věci pod kontrolu. Na druhou stranu jsem opravdu zklamaný z přístupu vlády. To byly samé zákazy a nařízení, chaos, ale reálná pomoc nepřicházela. Chcete říct, že vláda byla spíš překážkou? Nechci paušalizovat. Ale pokud se na fungování vlády podívám jako starosta malého města, pak jsme se opravdu žádné skutečné podpory nedočkali. Pokud někdo zvládl pandemii, pak to byli lidé, ne vládní politici, byli to zdravotníci, hasiči, starostové, dobrovolníci, ale třeba i učitelé a zvlášť ředitelé škol, kteří kromě jiného museli zajistit vzdělávání dětí v podmínkách nejistoty a vlastně i setrvalého chaosu, který přiživovala bohužel právě vláda. Přitom nemohoucnost a neschopnost vlády byla vidět právě na školách a školácích. O návratu žáků do škol se jen mluvilo, ale místo toho se jen prodlužoval ten neutěšený stav, což bude mít samozřejmě své neblahé důsledky ještě po odeznění pandemie. Místo urychleného návratu do škol, nebo aspoň fungujícího zajištění výuky, se řešilo, v jakou denní dobu si mohou jít senioři nakoupit. Když zmiňujete vládu, co vidíte z pohledu starosty jako zásadní úkol v rámci přípravy na případné další vlny pandemie nebo jiné obdobné události? Na prvním místě jsou lidé. Vláda musí investovat především do nich, do zdravotníků, záchranářů, hasičů, a to nejen v rovině platů, ale třeba jim poskytnout i příslušné vzdělání a kurzy, zajistit důstojné podmínky pro výkon jejich náročné profese, zkvalitnit vybavení. Spolu s tím je potřeba změnit vzdělávání, abychom byli připraveni na podobné situace, nejen ve smyslu on-line výuky, ale třeba posílit zázemí pro výuku v menších skupinách, podpořit mimoškolní aktivity, podpořit spolky a dobrovolníky, kteří umí spoustu možností nabídnout po své linii. Podpořil bych také sport. To totiž není jen fotbal, ale i další sporty, a hlavně sport dokáže lidi spojit, věřím, že nejen na venkově, což se pak projeví právě v krizových situacích. Zůstaňme ještě u vlády. Co vidíte jako zásadní problém současné vlády? Populismus a neschopnost řídit stát. Naší zemi vládnou marketingoví experti a podle toho to také vypadá. Prioritou není řešit problémy, ale nasbírat hezké fotky na sociální sítě. Bohužel tím trpí řada sektorů státní správy a je to vidět i na stavu veřejných financí. Když to otočím a místo problémů budu hledat úkoly pro příští vládu, tak je to jednoznačně stabilizace veřejných rozpočtů a nastavení zodpovědného řízení státu. Teprve potom můžeme řešit, a rozhodně to nesmíme odkládat, dílčí oblasti, jako je školství nebo digitalizace státu. Ono to totiž s dobře fungujícím řízením půjde mnohem rychleji. Sněmovna nedávno schválila nový stavební zákon. Vláda slibuje, že díky němu bude schvalovací proces výstavby rychlejší a že to pomůže vyřešit bytovou krizi. Vidíte to stejně? Absolutně ne. O všem teď bude rozhodovat hrstka úředníků v krajských městech, kteří nemají absolutní ponětí o situaci v regionech. Pro nás na Znojemsku to bude znamenat pouze komplikace. Vezměte si, že už teď jsme museli na vydání povolení na rekonstrukci kanalizace čekat 18 měsíců. O kolik déle budeme čekat, až si na nás udělají čas přetížení úředníci v Brně? A to se bavíme o obecním projektu za desítky milionů, co potom stavební povolení na rodinný dům? Souhlasím, že je třeba proces digitalizovat a zrychlit. Ale kdo vlastně ten současný proces protahuje? Je to stát. V legislativě přibyly za poslední roky další razítka, která musíte mít, podle mého úplně zbytečně. Státní orgány přitom nedodržují lhůty, možná to znáte sami, a potom se dozvíte, že za to mohou obce. To je neskutečná demagogie. Zmínil jste rodinné domy. Ve Znojmě máme problém s bytovou výstavbou, není se kam rozšiřovat, což platí pro rodinné domy dvojnásob. Jak jste na tom v Jevišovicích? Momentálně uvažuji o možnostech výstavby nájemních bytů. Je to jedna z mých priorit, rád bych podpořil mladé rodiny a současně motivoval mladé, aby zůstali v Jevišovicích. To jste teď narazil na velký problém. Znojemsko se nám vylidňuje, přinejmenším ve Znojmě s tím zápasíme, zejména mladí lidé utíkají do velkých měst, do Brna nebo do Prahy. Co s tím? Bydlení je jedna věc. Tím to ale nekončí, je potřeba nabídnout odpovídající služby, zajistit školky, školy, nabídnout kulturní vyžití. Také je potřeba s lidmi mluvit, dát jim najevo, že o ně město stojí. Je to dlouhodobá práce, je to hodně o budování vzájemných vztahů a pospolitosti mezi lidmi. Pravda je, že na malé obci to funguje o něco snadněji. Velká města mají ale zase více možností. Na prvním místě je ale vždy vůle s tím něco dělat. Domluvili jsme se, že za Vámi do Jevišovic přijedeme načerpat inspiraci. Prozraďte, jaké projekty se vám podařilo v posledních letech zrealizovat v oblasti občanské vybavenosti, kultury a sportu? Letos v srpnu jsme navzdory pandemii úspěšně dotáhli rekonstrukci základní školy, tělocvičny a školní jídelny v souhrnu za 65 milionů korun. Vloni jsme opravili hasičskou zbrojnici, tři roky zpátky jsme zrekonstruovali knihovnu, ale máme třeba i nové workoutové hřiště. Teď nás čeká revitalizace fotbalového hřiště, neboť po deseti letech provozu už to pomalu bude potřebovat. Stále ještě opravujeme komunikace po vybudované kanalizaci, ročně vysadíme stovky stromů, opravujeme památky a další drobnosti. Připadá nám, že na více než tisícové město máte i poměrně bohaté kulturní dění. Děkuji! Snažíme se. Vedle dnes už tradiční Zámecké vinařské romance, což je degustace ryzlinků spojená s hudbou, pořádáme pivní slavnosti, dožínky, ale hostíme i dva hudební festivaly a několik koncertů během roku, máme též letní kino. Hodně aktivní je naše knihovna, zejména v oblasti nabídky pro děti a mládež. Pořádáme také různé přednášky, historické, o zdraví nebo debaty se zajímavými osobnostmi. Je toho opravdu hodně. Dokážete se na tom všem shodnout s ostatními zastupiteli? Jak už jsem říkal, máme tu dobrou partu. Samozřejmě ne ve všem se shodujeme, ale pak je důležité se o tom pobavit a najít řešení, které dává smysl pro všechny. Rozhodně si tu nehrajeme na velkou politiku nebo neřešíme, kdo je z jaké politické strany. Chodníky nejsou pravicové ani levicové, chodí po nich všichni a všichni je chtějí mít opravené. Co se týče praktického fungování, rozdělili jsme si jednotlivé oblasti mezi zastupiteli. V zásadě to funguje. Jsem rád, že to zastupitelé berou za své a staví se ke svěřeným záležitostem svědomitě. Je to týmová práce. Spolupráce je důležitá nejen v rámci obce, ale i na úrovni regionu. Máte pocit, že se daří spolupráce i mezi obcemi v rámci Znojemska? Já jsem optimista. Jasně, s některými obcemi spolupracujeme intenzivněji než s jinými. V každém případě jsem zastáncem toho, aby každá spolupráce vycházela odspodu, byla více přirozeným procesem, než umělou snahou něco spojovat nebo dokonce řídit z jednoho centra. Uvedu konkrétní příklad. Jevišovice už několik let spolupracují s obcemi na severozápadě Znojemska. Delší dobu to byla neformální spolupráce na konkrétních projektech. Teprve teď jsme se dohodli, že vytvoříme spolek, abychom mohli některé projekty lépe uchopit a třeba na ně získat i dotace. Všimli jsme si, že se Jevišovice zapojily i do zahraničních projektů. Má to v případě tak malé obce smysl? Má to obrovský smysl. Otvírá nám to cestu k novým kontaktům, díky kterým můžeme například pro děti zorganizovat zahraniční výjezdy nebo výměnné pobyty. Navázali jsme také spolupráci s dalšími podobně velkými obcemi v několika zemích, díky čemuž máme nedocenitelné informace a čerpáme z jejich zkušeností. Důležité je neuzavírat se na svém písečku. Pane starosto, blíží se volby do Poslanecké sněmovny. Koho budete volit? To je otázka na tělo :-). Určitě nechci někomu říkat, koho by měl volit, případně koho rozhodně nevolit. Pokud ale mám říct svůj názor, tak se budu dívat, co má ten, který člověk za sebou. Budu kroužkovat a své hlasy dám starostům a starostkám z našeho regionu. To jsou totiž ti, kdo jsou v každodenním kontaktu s lidi, kdo mají zkušenosti s řízením věcí veřejných, kdo vidí jasně priority, kdo vědí, kam je třeba nasměrovat peníze. Není čas na experimenty. Je potřeba volit lidi, kteří už něco dokázali a na první místo dávají obyvatele svých obcí. Starostové a starostky prošli volbami, mají důvěru lidí, takže se rozhodně nespálíte. Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám mnoho dalších úspěchů! Za Znojmáky se ptal Pavel Kovařík a Jiří Padalík –> Další informace najdete na profilu starosty Pavla Málka